ToTáLnÍ dEpPkA :-( Na DnĚ pRoPaStI :-(

3. července 2008 v 1:50 | Blog miss Delilah |  Diary
Sedím si tu tak u compu, poslouchám Take a bow od Rihanny (no teď už Catch me when I fall od Ashlee ) a jsem děsně smutná. Nemám náladu jít spát. To je to poslední, co se mi teď chce - spát. Nejradši bych vyběhla ven a vykřičela to ze sebe. Ale nemůžu. Musím to udržet v sobě. Tu bolest. (Tendle obrázek je od mé spřátelené retro bloggařky... já už zapomněla jak je ten blog :-(


Proč se lidi tak děsně mýlí? Včera jsem udělala opravdu big omyl. Kdybych tak mohla vrátit čas. Jaká ironie... předevčírem jsem na blog napsala, že nemám ráda Středu. Už vím proč. Pitomá Středa. Ať jde někam!!!
Vím, že newíte vo čem mluvím, ale já to i tak potřebuju ze sebe dostat... Je to něco hrozně svazujícího. Cítím, jak ten brouk ve mně se zvětšuje a zvětšuje... a pokud na to budu ještě myslet, praskne a já budu v troskách Víc na dně než jsem teď...
Stojí přede mnou propast. Vím to. Je to jen zkouška. Našla jsem to, co chci. Ano, Weu, nikdo vysněný neexistuje. Ale s pár mínusy... S více mínusy... Vím, že neznamenají vše, ale já o nich vím a nemůžu je ignorovat. To nejsem já. Dělám, že někoho ignoruju, ale přitom neignoruju. Spíš se přetvařuju. Jo, to je to dobré slovo. Přetvářka. Ale co ta propast? Okay, pokud se leknu a udělám krok vpřed, nahnu se nad ní. Láva mi už srší do očí. Pokud to vzdám a zklamu toho - někoho, kdo mi tuhle zkoušku udělil, spadnu do té lávy. Utopím se. Zapomenu. A co pokud to nevzdám? Co pokud se vrátím k pevnině a k jistotě? Co když zruším ignoraci? Co když se spokojím s těmi mínusy? Nebudu šťastná. Budu ještě více v deppkách... ale to jsem i teď. Vím, co udělám. Já spadnu do té lávy. Musím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama