Vždycky když má vzniknout nej článek, je to jen hrůza a děs. Snad tenhle bude lepší než ty ostatní na tohmle blogu... Myslím, že pochopíte, proč se tahle rubrika jmenuje bláboly blog miss... Jsou to její bláboly.
Gratulace mrtvému člověku... Zvláštní. Stejně si tendle článek přečtou maximálně 2 lidi, tak nechápu, proč to řeším :). Prostě jen je to děsně ztracený. Miluju tendle den, kdy má Andy narozky. Ale nijak jsem ho neslavila. Není proč. Neslavím ho otevřeně, s balónky a písněmi, slavím ho ve své duši... Sice teď vypadám jako tak trochu cvok, ale nevadí mi to, já se ráda rozepisuju. Teď jsem si vzpomněla na ty oslavy plné dětského smíchu... Takové Andy jistšě nikdy nezažil. Neměl na ně ani peníze, ani pravé kamarády. A v dětství trpěl psychickými šoky, takže by těžko mohl slavit :-( Andymu se vždy lidi smáli, že nekreslí žádný druh umění a měli pravdu - ON VYTVOŘIL SVŮJ VLASTNÍ, SVOU VLASTNÍ LEGENDU, ON VYTVOŘIL POP-ART. Nebyl to jen umělec. "Kreslil" obrazy, které nedávají "zas tak moc práce" jako třeba Mona Lisa dala Vincimu, ten zázrak pop-artu Andyho je v jeho myšlence, ne ztvárnění. Nejdůležitější je, jak si to představil. Jak to vymyslel. A žádné řeči okolo. Mně nejde o diplom... Já to nedokážu dát na papír nebo na diplom, já to mám jen ve svém srdci... tu gratulaci. Myslím, že se teď dívá někde v nebi na plazmovku, pojídá chipsy a pije coca-colu, přičemž na té plazmovce běží jeho oslava, kterou teď někde za velkou louží pořádá jeho rodina. Baví se. Jsou to přece jeho narozeniny. 80-té narozeniny. Kulatiny se vším všudy. Já jen chci, ať o nich ví. Ať vím, že o nich ví. Ať není prostě to, že "neexistuje"... To je totiž ta největší bezmoc na světě.... Všechno nejlepší jen a jen tobě, Andy!
Tendle ↓↓↓ diplom vyrobil k Andyho narozkám mé eSBénko KingJames :) Děkuju, je krásnej :) ↓↓↓